Nedávno jsem bádala, odkud zhruba by k nám mohly turečáky doputovat..
Dočtete se, že k nám se dovážely z Rakouska většinou. Což je pravda a Glancie dokonce našla velefabriku, ve které byl vyrobený ten jeden její..
Kdesi ve Štýrsku, teoreticky tedy může být valná většina šátků z přelomu století právě odtamtud.. Nicméně - co předtím? Co před šedesátými lety 19.stol. kdy se stal turečák dostupný a tuze in?
A vytlačil zvesela naše původní úpravy hlavy.
Tady je to teda hodně teorie... ale co jsem se tak nějak zaměřila na techniku výroby a podobnost vzorů došla jsem k názoru, že "naše" turečáky jsou kombinací několika různých původních verzí.. Konkrétně tisků typu "Ajrak" a "Sangerei" - které se dodnes vyrábějí v Pakistánu a Rádžastánu, kde jsem našla velmi podobné...červené a modré... ale obrázky a motivy budou spíš z "chintz" materiálů dovážených od 17.stol. (cesta byla objevena na konci 16.stol, takže cca..) z různých částí Indie přímo pro evropský trh.
(Ono samozřejmě těch oblastí a dílen je moc a moc.. )
To byly bílé(i barevné, ale méně) bavlněné látky různé gramáže s barevnými potisky, nebo ruční malbou fantaskních květin, zvířat a různých výjevů, které si velmi rychle získaly oblibu. Dovoz holandskými obchodníky doslova zaplavil dychtivou Evropu a nadšení z krásy těchto látek se brzy propilo ze závěsů a polštářů až na šaty a módní kreace.. Vskutku prostě tohle fakt letělo a hodně.. No jenže tkalci ve Francii, kde to frčelo asi nejvíc, "neměli co žrát".. Takže samozřejmě došlo na zákonem dané omezení dovozu, zvýšení daní a nakonec k úplnému zákazu.
Bém - nastal pokrok, inovace a velkovýroba v tiskárnách se rozjela na plno a postupně se jednotlivé z Asie dovážené módní kreace propojily a daly vzniknout novým zajímavým vzorům a barvám... A to se dostáváme už někam do řekněme 40. let 19. stol. kdy ta bílá trochu jde do pozadí a naopak začíná frčet modrá, zelená, červená atd atd... bác ho - turečák je na světě... Dostupný, levný, chrlený fabrikou rotačním tiskem, nebo sítotiskem, jak na běžícím páse.. teda doslova. Turecká červeň dávno není extrakt z kořene Mořeny Barvířské, ale je spolu s dalšími barvami syntetizována a už to frčí.
Krásně popsáno je to třeba TADY.
Pěkné obrázky z výstavy jsou třeba TADY v článečku.
Ve své podstatě, touha po tomto typu materiálu, nejen že dala velký impulz k inovaci celé textilní výroby jako takové, ale vzato kolem a kolem.. chrlení nových levných a dostupných materiálů ve velkém dalo vzniknout onomu problému s konzumem a oblečením, v kterém se plácáme dnes. Vtipné co?
Pokud se porozhlédneme, "turečáky" najdeme nejen ve středí Evropě, ale také v severských zemích Norsku, Finsku, také v Lotyšsku, Estonsku (velká tradice speciálně na ostrově Kihnu), nebo Rusku.. Motivy se mírně liší, ty jejich jsou takové více fantaskní a více připomínají ten indický původ, naše pro změnu rozkvetly celkem realistickými růžičkami a jiným kvítím..
Proč jsem se vlastně pustila do nějakého hledání co a jak? No protože mě zajímalo, proč jsou turečáky nějak všude a hlavně.. proč na opravdu žádných, ale vůbec žádných.. nejsou zvířata ani lidé! Nevšimli jste si?
Jo, to bude tím tím, že prostě část původu je z islámských zemí, kde není dovoleno zobrazovat živé tvory no.. V jednom z článků je zmíněno, že původní indické výjevy se pro evropský trh nehodily, tedy se udělalo víc kytiček a ptáčků. Ale na jiná zvířata jsem nějak moc nenarazila.. Na červených šátcích vůbec ne - tady vidím trochu prostor pro dokonalý etno mišmaš, kdy teoreticky technologie výroby - resp. předchůdce se k nám dostali přes Holandsko z Indie, ale typizování nastalo až s nějakou z islámských invazí a prostě se to tu nějak domydlilo a proto je turečák turecký. Ono nedává popravdě moc smysl, proč by turecká červeň byla turecká, když stejně pochází z Indie... Prostě se to nějak převalilo světem, zachuchlaly se jednotlivé vlivy do sebe a tradá, turecký šátek je florální a basta.
Když se zamyslíte nad Chintz motivy, později Cretonne* asi víte odkud vítr vane stopro v případě Lipských a podobných šátků - tam je to hotová jasnačka. Zůstaly bílé (většinou) a jsou na nich i lidé i zvířata...
*Cretonne - je synonymum k Chintz, začalo se používat v momentě, kdy se Chintz změnilo z luxusního zboží na levné a dostupné, mainstream řekněme.. Aby se tedy prodávalo zas o něco lépe, dalo se staré látce nové vzletnější jméno a jelo se dál.
Mimochodem, řekla bych, že boom tištěných šátků netkví jen v jejich kráse a jednoduchosti pořízení oproti vyšívaným, necovaným, malovaným, tamburovým a jiným původním verzím, ale věřím že samotné fabriky mají na jejich šíření velký podíl protože proč? No ano, na kusovém zboží se dá trhnout víc jak na metráži!
Toliko tedy k mým teoriím.. Jsou, nebo nejsou-li aspoň z části správné a ověřitelné budu zjišťovat v březnu, až na mě bude mít paní etnografka čas.. :-)
Co si o tom myslíte vy??
