Novinky
Dyňa v prosinci?
Co? Dyňa?
Sama si dyňa!
Občas jo.. :-D
V některém ze starších příspěvků nebo komentářů nebo v článku, ani nevím.. jsem určitě veřejně napsala, že mě trápí UC, sviňa jedna to by jeden nevěřil.
Po tom, co mi někdy v září krásně zabrala kupa Prednisonu, jsem tam, kde jsem byla - brekeke. Co ovšem pozoruji nejvíc je, jaký neuvěřitelný vliv to má na psychiku. Lusk a budeš se cítít na ho*** fyzicky i duševně. Hodně budeš někde.
A bylo mi smutno, takové to až dětinské smutno.. spravilo by to koťátko, ale Lucifera by se asi netvářila úplně nadšeně a vlastně jsem tak unavená, že bych na to nakonec neměla nervy ho tu honit a vysvětlovat, co nemá ničit..
I zamyslela jsem se, co jiného by mi mohlo aspoň nějak udělat radost. Není to lék, žejo, je to furt zaplácnutí, ale lepší jak hledět a nedělat nic..
Tak si říkám, koupíš si nové látky! Ne, nedošilas co tu máš a do jara nedošiješ asi ani (kupy a kupy)..
Koupíš si semínka!! Ne, máš tu dvě bedny a některé v profi mega balení a loni jsi vysela sotva mrkev v půlce prázdnin..
Už jsem to pomalu vzdávala, když jsem si vzpomněla, jak super bylo předpěstovávat sazenice pod světly, ještě než jsme sem stěhovali. Měla jsem regál plný kytek a zeleniny a bylo to boží. No proč né! Světla furt mám, semínek tři pr***e - tak já si něco vypěstuju. Budu pozorovat jak se mi to klube a jak mi to roste a budu se tu s tím piplat a když mi to nezdechne, budu mět radost! Logika!! Aha?!
Včil vybrat co.. chce to něco co za A nekvete, nebo kvete tak, že se to dá bez větší námahy ručně opylovat (tedy hrášek, fazol asi ne) a za B to nebude mít kůlový kořen, ten se do květníku nevejde (mrkve třeba). Oharky? Když koupím konečně garnýže, může klidně obrůst okno jak v pohádce.. Hm, ne ne.. moc květů a nebydlím tu sama, to by nemuselo být schváleno na vedení. Mě by nevadilo, kdyby se tu kytka plazila po celým baráku, ale...ehm... Takže..
Co kvete málo a je výnosné, tj. stojí za to se s tím piplat, výsledky jsou rychle vidět a bude to zábava?
Dyňa! Ó ano! Moje oblíbená kytka!
Počkaj moja, jako fakt? Dyňa v interiéru?
Proč vlastně né, dýně se dají pěstovat v úměrně velkých nádobách, jen potřebují živiny vodu a ... hodně světla (dlouhý den) který vyčaruji mávnutím kouzelného proutku směrem k čudliku na zářivce!
Bém! Rozhodnuto!
Nebo ne?
Ach né.. problém II, možná sis vybrala co chceš pěstovat, ale včil to nejtěžší.. jakou odrudu?? Jakou, bohové .. JAKOU??
Panika toto, voda na můj mlýn nerozhodnosti při výběru z více jak jedné možnosti. Mám tady dohromady myslím 11 odrůd dýní (cuketa by taky šla - hlodá mi, zaplaším - už sis vybrala), těžký výběr, jasně že bych chtěla ty nové, co neznám! Ale co drobnoplodé? Ty by byly do nádoby lepší.. no jo, ale aby z toho něco bylo, musely by zas být hodně dlouhé, aby tam bylo povíc plodů.. chm hm, takže nějakou velkoplodou..
Goliášku? Šupe ti? (R.prohlásil, že klidně, ale mám si ji vysadit rovnou do koleček, abych ju pak odvezla.)
Tak jakou jako ale??
No a co tu.. tu.. no víš kterou, jak tady máš někde zakundané poslední dvě semínka, jak ti to zdechlo vždycky.
No jo! Sweet Meat Oregon Homestead! Jasně! To bude moje #petpumpkin! Domácí mazlík k sežrání!
(Hovory sama se sebou nakonec vyřeší vše)
Sweet Meat Oregon Homestead je velmi legendární dýně, proč? Protože ji vyšlechtila jedna milá dáma a z čisté dobroty srdce ji nenechala licencovat, ale místo toho ji rozeslala zcela zdarma do světa, aby se všichni zahradníci měli dobře! To je co? Je to středně velká dýně šedozelené barvy mírně zploštělá, šlechtěná speciálně na užitkovost a skladování. Má velmi silnou dužnatou část a malou část se semínky, která jsou ale slušně velká a je jich dost i na jídlo. Velkou výhodou této dýně je, že při vhodném skladování vydrží až 10 měsíců! Některé kusy prý i rok! Měla by být velmi sladká a lahodná - tak uvidíme...
Jo a ta dáma se jmenuje Carol Deppe a tímto zcela nezištným způsobem šlechtí zeleninu na horší časy. Napsala výbornou knihu Nezdolný zahradník, kterou vřele doporučuji, pokud začínáte se zahrádkou. Vypozorovala a v praxi ověřila, co se oplatí a neoplatí pěstovat a chovat a jak se obecně připravit na horší časy, ať už nastanou, nebo ne. Její semínka se u nás dají koupit v Permasemínkách i u jiných firem, nebo je můžete získat např. v mé oblíbené Semínkovně Zlín. Samozřejmě ne všechny a tak .. Příp. by šly určitě objednat přímo od Carol, vsadím se že má kopec nových odrůd. Nad touto variantou se asi zamyslím.
Knihu Nezdolný zahradník rozhodně nedoporučuji někomu, kdo čeká samé obrázky, těch tam moc není a určitě není pro ty, co už tak mají postapo tendence, mohlo by to vyvolat menší a možná i větší mánii. Knížka je velmi motivující.
Takže jsem zašla do šopy, donesla ty svoje dvě bedny semínek a začala hledat titěrný pytlíček s posledními dvěma postaršími semínky. Našla!
Zasadila jsem a čekám. Když už jsem u toho byla vysela jsem si i listový salát a z pudu niterného mičurinství také zcela pokusně ranné špičaté bílé zelé. Píšou sklizeň po 45 dnech od přesazení, tj. třeba 60 dní celkem? To mi vyjde na fašank! Zhruba.
Dnes to máme třetí den, salát a zelé už se probudili k životu, dýnička má ještě čas. Kéž bohové dají a vzejde a pak teda přežije mou péči. Pokud se totiž zadaří, tak i když dvě rostliny jsou celkem málo na semenaření - mělo by se mi podařit vyselektovat určitě aspoň jednu pěknou, typově správnou dýničku, z té udělat Rosťovi další kompot a semínka vrátit do Semínkovny, protože tadyhle pěstováním uprostřed zimy v bezpečí domova, mám dokonalou jistotu, že se mí nespráší. Dýně mají vegetační dobu kolem 90-120 dní, tahle 100 dní. Takže bude teoreticky akorát první týden v dubnu! Juch!
Teorie skvělá ne?
A věděli jste, že na Uprkových dušičkových obrazech najdete dýňové lampiony? Žádná emerická sranda halloweenská, pěkně slovácká vynalézavost! Dříve se dělaly lampionky i z cukrovky, krmné řepy, nebo tuřínu.. ty se ale už dnes na malých zahrádkách moc nepěstují. Upřímně jsem nenašla nějak staré a tradiční dýňové recepty, teda jako ani jeden. Kompot no, jasně a dál? Ale dýně se u nás stopro pěstovaly vždycky, ale nevím no, možná díky luxusní výživové hodnotě a dobré skladovatelnosti byly spíše pro dobytek? Máte k tomu někdo zajímavé info? Ráda se něco dovím!
*Obrázek dýně bez loga je z Permasemínek
Teorie o tureckém šátku
Nedávno jsem bádala, odkud zhruba by k nám mohly turečáky doputovat..
Dočtete se, že k nám se dovážely z Rakouska většinou. Což je pravda a Glancie dokonce našla velefabriku, ve které byl vyrobený ten jeden její..
Kdesi ve Štýrsku, teoreticky tedy může být valná většina šátků z přelomu století právě odtamtud.. Nicméně - co předtím? Co před šedesátými lety 19.stol. kdy se stal turečák dostupný a tuze in?
A vytlačil zvesela naše původní úpravy hlavy.
Tady je to teda hodně teorie... ale co jsem se tak nějak zaměřila na techniku výroby a podobnost vzorů došla jsem k názoru, že "naše" turečáky jsou kombinací několika různých původních verzí.. Konkrétně tisků typu "Ajrak" a "Sangerei" - které se dodnes vyrábějí v Pakistánu a Rádžastánu, kde jsem našla velmi podobné...červené a modré... ale obrázky a motivy budou spíš z "chintz" materiálů dovážených od 17.stol. (cesta byla objevena na konci 16.stol, takže cca..) z různých částí Indie přímo pro evropský trh.
(Ono samozřejmě těch oblastí a dílen je moc a moc.. )
To byly bílé(i barevné, ale méně) bavlněné látky různé gramáže s barevnými potisky, nebo ruční malbou fantaskních květin, zvířat a různých výjevů, které si velmi rychle získaly oblibu. Dovoz holandskými obchodníky doslova zaplavil dychtivou Evropu a nadšení z krásy těchto látek se brzy propilo ze závěsů a polštářů až na šaty a módní kreace.. Vskutku prostě tohle fakt letělo a hodně.. No jenže tkalci ve Francii, kde to frčelo asi nejvíc, "neměli co žrát".. Takže samozřejmě došlo na zákonem dané omezení dovozu, zvýšení daní a nakonec k úplnému zákazu.
Bém - nastal pokrok, inovace a velkovýroba v tiskárnách se rozjela na plno a postupně se jednotlivé z Asie dovážené módní kreace propojily a daly vzniknout novým zajímavým vzorům a barvám... A to se dostáváme už někam do řekněme 40. let 19. stol. kdy ta bílá trochu jde do pozadí a naopak začíná frčet modrá, zelená, červená atd atd... bác ho - turečák je na světě... Dostupný, levný, chrlený fabrikou rotačním tiskem, nebo sítotiskem, jak na běžícím páse.. teda doslova. Turecká červeň dávno není extrakt z kořene Mořeny Barvířské, ale je spolu s dalšími barvami syntetizována a už to frčí.
Krásně popsáno je to třeba TADY.
Pěkné obrázky z výstavy jsou třeba TADY v článečku.
Ve své podstatě, touha po tomto typu materiálu, nejen že dala velký impulz k inovaci celé textilní výroby jako takové, ale vzato kolem a kolem.. chrlení nových levných a dostupných materiálů ve velkém dalo vzniknout onomu problému s konzumem a oblečením, v kterém se plácáme dnes. Vtipné co?
Pokud se porozhlédneme, "turečáky" najdeme nejen ve středí Evropě, ale také v severských zemích Norsku, Finsku, také v Lotyšsku, Estonsku (velká tradice speciálně na ostrově Kihnu), nebo Rusku.. Motivy se mírně liší, ty jejich jsou takové více fantaskní a více připomínají ten indický původ, naše pro změnu rozkvetly celkem realistickými růžičkami a jiným kvítím..
Proč jsem se vlastně pustila do nějakého hledání co a jak? No protože mě zajímalo, proč jsou turečáky nějak všude a hlavně.. proč na opravdu žádných, ale vůbec žádných.. nejsou zvířata ani lidé! Nevšimli jste si?
Jo, to bude tím tím, že prostě část původu je z islámských zemí, kde není dovoleno zobrazovat živé tvory no.. V jednom z článků je zmíněno, že původní indické výjevy se pro evropský trh nehodily, tedy se udělalo víc kytiček a ptáčků. Ale na jiná zvířata jsem nějak moc nenarazila.. Na červených šátcích vůbec ne - tady vidím trochu prostor pro dokonalý etno mišmaš, kdy teoreticky technologie výroby - resp. předchůdce se k nám dostali přes Holandsko z Indie, ale typizování nastalo až s nějakou z islámských invazí a prostě se to tu nějak domydlilo a proto je turečák turecký. Ono nedává popravdě moc smysl, proč by turecká červeň byla turecká, když stejně pochází z Indie... Prostě se to nějak převalilo světem, zachuchlaly se jednotlivé vlivy do sebe a tradá, turecký šátek je florální a basta.
Když se zamyslíte nad Chintz motivy, později Cretonne* asi víte odkud vítr vane stopro v případě Lipských a podobných šátků - tam je to hotová jasnačka. Zůstaly bílé (většinou) a jsou na nich i lidé i zvířata...
*Cretonne - je synonymum k Chintz, začalo se používat v momentě, kdy se Chintz změnilo z luxusního zboží na levné a dostupné, mainstream řekněme.. Aby se tedy prodávalo zas o něco lépe, dalo se staré látce nové vzletnější jméno a jelo se dál.
Mimochodem, řekla bych, že boom tištěných šátků netkví jen v jejich kráse a jednoduchosti pořízení oproti vyšívaným, necovaným, malovaným, tamburovým a jiným původním verzím, ale věřím že samotné fabriky mají na jejich šíření velký podíl protože proč? No ano, na kusovém zboží se dá trhnout víc jak na metráži!
Toliko tedy k mým teoriím.. Jsou, nebo nejsou-li aspoň z části správné a ověřitelné budu zjišťovat v březnu, až na mě bude mít paní etnografka čas.. :-)
Co si o tom myslíte vy??
TURECKÉ ŠÁTKY!
ŠÁTEK, CO DEFINUJE TRADICI! Někdy loni, nebo možná letos začátkem roku, ani nevím.. byla js...
3 položek celkem