Kde se vzaly ty ponožky?

Folklorní ponožky

K těm mám taky jednu pohádku, nebojte... je krátká.

Jeden kamarád měl po absolventském koncertě afterparty, sešli jsme se v hojném počtu a veselili se, jak se sluší a patří.

Mému pohledu neunikly dráždivě krátké kalhoty, necudně odhalující kotník s červenou ponožkou...

Samozřejmě chápu, že je to módní čekat na velkou vodu, ale coby krejčovou mě to vždycky dostane. Kalhoty mají mít délku přesně po patu, resp. k vrchní hraně podrážky, tak jsme se to učili.

Nebudu lhát, nemohla jsem spát, vážně ne... A najednou - bác! Nápad!

 

Proč má ty ponožky jenom červené? Však hraje v cimbálce... co kdyby je měl lidové??

Ve čtyři ráno jsem napsala kamarádce, jejíž kamarádka má dílnu na ponožky(náhody totiž neexistují), jestli by mi domluvila schůzku a druhý den po obědě jsem už kvačila do dílny.

Slovo dalo slovo, já vytvořila návrh a za pár týdnů jsem si šla vyzvednout svou zásilku - velkou hromadu barevných folklorních ponožek.

Původně jsem chtěla jen dárečky pro kamarády, ale když oni mi můžou vyrobit jen velikou hromadu a vzorování taky není levná věc.

Muselo se to stát, musela jsem založit maličkou značku, nechat vyrobit etikety a pustit své dílko do světa... :-)

 

Vlastně za to může můj drahý, to on mě s cimbálkou seznámil, on mě vzal na ten večírek... Tímto mu tedy velice děkuji, nejen že jsem moc ráda že jsme vůbec spolu, ale bez něj by ani nebyla Mája jako taková.. :-)